Kapitola 45 45

Tím rozhovor nakonec skončil, napětí viselo ve vzduchu jako hustá mlha. Alfa Kilianovi se zježil srst, jeho pohled byl naplněn přetrvávajícím hněvem a záští. Nelly s očima upřenýma na něj propojila svá slova náznakem výzvy: "A co ty?"

Jeho zavrčení bylo tiché a hrozivé, dunění z hloubi jeho hrudi. "Nikdy mě nenapadlo vzdát se těch dvou dětí!" Každé slovo bylo zdůrazněno, z jeho hlasu sršela autorita.

Nelly přimhouřila oči az hlasu jí kapal jed. "Chtěl jsem se zeptat, jestli lituješ toho, co jsi mi udělal."