Kapitola 116
-Adonai-
Neklidně jsem přecházel po místnosti v hlubokém zamyšlení. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych byl v tomto stavu zmatení, a aby to bylo ještě horší, bylo to všechno kvůli ženě. Bojoval jsem se svými pocity a zároveň jsem se jim snažil porozumět.
To, jak jsem nedokázal Jasmínu potrestat navzdory všemu, co udělala, mě hlodalo. Bylo to na rozdíl ode mě a potřeboval jsem vypnout měkkost.