Stáhněte si aplikaci

Apple Store Google Pay

Seznam kapitol

  1. Kapitola 251
  2. Kapitola 252
  3. Kapitola 253
  4. Kapitola 254
  5. Kapitola 255
  6. Kapitola 256
  7. Kapitola 257
  8. Kapitola 258
  9. Kapitola 259
  10. Kapitola 260
  11. Kapitola 261
  12. Kapitola 262
  13. Kapitola 263
  14. Kapitola 264
  15. Kapitola 265
  16. Kapitola 266
  17. Kapitola 267
  18. Kapitola 268
  19. Kapitola 269
  20. Kapitola 270
  21. Kapitola 271
  22. Kapitola 272
  23. Kapitola 273
  24. Kapitola 274
  25. Kapitola 275
  26. Kapitola 276
  27. Kapitola 277
  28. Kapitola 278
  29. Kapitola 279
  30. Kapitola 280
  31. Kapitola 281
  32. Kapitola 282
  33. Kapitola 283
  34. Kapitola 284
  35. Kapitola 285
  36. Kapitola 286
  37. Kapitola 287
  38. Kapitola 288
  39. Kapitola 289
  40. Kapitola 290
  41. Kapitola 291
  42. Kapitola 292
  43. Kapitola 293
  44. Kapitola 294
  45. Kapitola 295
  46. Kapitola 296
  47. Kapitola 297
  48. Kapitola 298
  49. Kapitola 299
  50. Kapitola 300

Kapitola 89

„Podařilo se nám sehnat pizzu, koláč a výběr ovoce. To je vše, co jim zbylo,“ oznámí Ethan a vrátí mě zpět do přítomnosti. Zamrkám, setřásám ze sebe zbytky spánku a pomalu se posadím, abych se zorientovala. Pevné polštáře pohovky v kanceláři pana Collinse se pod mou vahou pohnou, když si prohlédnu okolí. Jack se povaluje na protější pohovce, oči se mu lesknou pobavením. Pan Collins sedí u svého stolu, upřeně se mračí na obrazovku notebooku, prsty ťuká do klávesnice, ztracen v jakémkoli úkolu, který právě dělá.

Ethan, Alexander a Max nesou každý tác plný jídla. Ta vůně mi udeří do nosu a v břiše mi zakručí, když tácy položí na konferenční stolek. Instinktivně mi ruka sjíždí po stehnech a ujišťuje mě, že jsem pořád v legínách. Opravdu jsem jen usnula na gauči? Vzpomínky na můj živý sen se mi vracejí a naplňují mě vzrušením.

Můj pohled zabloudí k Jackovi, který mě sleduje s úšklebkem, z něhož se mi do tváří rozlije vlna tepla. Ale ne, on přesně ví, jaký sen se mi zdál. V rozpacích rychle odvracím zrak. Znovu letmo pohlédnu na pana Collinse. Vypadá neobvykle rozcuchaně, což je v ostrém kontrastu s jeho typickým uhlazeným stylem. Jeho obvykle úhledně upravené vlasy jsou rozcuchané a košili má rozepnutou u límečku, kravatu nemá. Vzpomínám si na svůj sen, jak jsem mu sundala kravatu a strčila si ji do kapsy. Sáhnu rukou do kapsy mikiny a známá hedvábná textura mi rozbuší srdce. Bojuji s nutkáním vykřiknout: „Mám tě!“, když si uvědomím, že je to jeho kravata. To nebyl sen a teď mám důkaz. S vítězoslavným úsměvem, který se mi rozlévá po tváři, se otáčím zpět k Jackovi. Jeho oči sledují pohyb mé ruky a on mi jemně zavrtí hlavou, tiché varování, abych držela jazyk za zuby. „Dobře, prozatím budu hrát dál.“ Vytáhnu ruku z kapsy a nechám tam kravatu schovanou, zatímco Ethan si sedne na gauč vedle mě.

تم النسخ بنجاح!