Kapitola 338 JSEM NEVINNÝ

ELLIOT

"Slitování, prosím! Pane Vittorio... to je... to je vévoda! PROSÍM, SMILUJTE SE, VAŠE MILOSTI!"

Když jsme procházeli, jeden z vězňů začal zoufale křičet a jeho hlas se nesl skrz malé okénko s železnou mříží na těžkých ocelových dveřích.