Kapitola 180

Usměju se a moje ruce spočinou na jeho krku a hrudi. "Děkuju." řeknu a upadám zpět do bezesného spánku.

Když se ráno probudím, je pryč, ale na přikrývkách je stále teplo jeho těla, takže vím, že nebyl pryč dlouho. Posadím se, uvědomuji si, že musím na záchod, a doufám, že jsem dost silný, abych se tam dostal.

Pomalu sklouzávám z postele, až mám nohy na podlaze. Tentokrát se držím postele, když stojím. Mé nohy jsou o něco silnější a postel používám jako berli, když jdu na konec. Odtud to mám asi pět kroků, než se dostanu ke dveřím koupelny. 'Dokážeš to, dokážeš to', skanduji pro sebe.