Kapitola 216

Začínám si uvědomovat, že tento muž byl nejen celý život sám, ale kromě Dustinova otce, který ho ve skutečnosti jen učil, jak převzít zodpovědnost za smečku, nikdy neměl nikoho, kdo by mu projevil lásku nebo náklonnost.

Když skončím, odložím nůžky a hřeben. Nakloním se k němu, prohrábnu mu prsty vlasy, palcem mu mnu obočí, pak dolů k jeho víčkům a prodírám se k jeho rtům. Jemně mu přejedu prsty po rtech a on je políbí.

Usměji se, když se na něj dívám. "Nemohl jsem spát bez nočních můr. Dokud jsem nepřišel sem. Ty a Cyran je držíte na uzdě."