Kapitola 61

Eli mi zakrývá hlavu kapucí, takže nevidím, kam jdeme. Stačí mi dýchat a také sem tam vidět kousky světla, ale nic konkrétního. Většinu noci jdeme pěšky, než se dostaneme ke skupině aut." Kam mě vezeš?" Není to poprvé, co se ptám, a pokaždé jsem se setkal se stejným mlčením, jaké jsem dostal. Eli se mnou od té doby, co jsme odešli, neřekla ani slovo.

Dostáváme se k velkému SUV, sundává kapotu, otevírá láhev vody a nabízí mi ji. Protože to nebylo otevřené, než mi to nabídl, otevřu pusu a nechám ho nalít. Vydržím dlouho bez vody, ale když nabízí, vezmu si, co můžu, až to dostanu.

Když skončím, nasadí mi stříbrné okovy na kotníky, nasadí zpět kapotu, pak mě strčí do zadní části SUV a nasune na mě kryt nákladového prostoru. Teď mě zvenčí nikdo nevidí a to málo, co jsem viděl z tašky nad hlavou, je zakryté.