Kapitola 74

Je tu tolik bolesti. Je všude, zaplavuje mě i mé smysly. Snažím se oslovit Artemis, ale ona bojuje svou vlastní bitvu. Cítím její boj, ale nemohu se k ní dostat. Budeme s tím muset bojovat z opačných stran a setkat se uprostřed. Když jsem při vědomí, nemůžu otevřít oči ani hýbat tělem, takže používám ostatní smysly.

V určité chvíli zase cítím brownies. Vůně pomáhá mému tělu relaxovat. Cítím, jak ruce drží ty moje. Moje pravá ruka se začíná cítit normálně, bolest odstrčená rukou, která ji drží. Držím se toho pocitu. Jediné místo v mém těle, které nekřičí bolestí.

Pravidelně slyším hlasy, žádný z nich nedokážu rozeznat, ale myslím, že jeden je mého otce.