Kapitola 1968

Kousky explicitních a trapných detailů stále přetrvávaly v Josephinině paměti, takže se téměř bála čelit Ethanovi. I tak byla z Daneova chování ještě rozzlobenější. Musím odhalit skutečné barvy sc*mbag a monstra, jako je on!

Poté, co si uvědomila, že v místnosti nikdo není, nemohla si pomoct a dala ruce pryč od obličeje. Pak pečlivě zvětšila pokoj. Tento pokoj se zdá být spíše pokojem pro hosty než hlavní ložnicí apartmá. Znamená to, že mě sem Ethan odnesl, když jsem spal? Ve skutečnosti se mé tělo cítí extrémně svěží. To jednoduše znamená, že před tím, než jsem šel spát, došlo k další události, a to, že mě Ethan uklidil. Ach! To je tak trapné! Už se mi nechce žít.

V tu chvíli se za dveřmi ozvaly kroky. Josephine okamžitě odhrnula přikrývku a zabalila se do ní. Při pohledu na vyčnívající postavu pod přikrývkou si Ethan nemohl pomoci a pobaveně ohnul rty nahoru. Přesto se nakonec jemně posadil na okraj postele a lehce ji poplácal. "Jsi vzhůru?"