Kapitola 2144

" Máme takové štěstí," řekla Willow šťastně a otočila hlavu, aby se podívala na Jaspera. Jasper se podíval na čas a pak vzhlédl k téměř devět stop vysokému otvoru. "Už je pozdě."

" Jsme schopni vylézt nahoru?" zeptala se Willow. Jáma byla příliš vysoká a půda nahoře měkká. Z této velké jámy se nedalo nijak vylézt. "Vypadá to, že tady budeme muset strávit noc." Jasper si povzdechl. "Budeme muset počkat na záchranu."

Willow přikývla. "Dobře, my taky nespěcháme." Mám vodu, sušenky a dokonce i podložku!“ Pak vytáhla komunikační zařízení. "Zvláštní. Proč není žádná odpověď? Kam zmizel signál?"