Kapitola 72

Elliot pak od sebe odstrčil Hayleyinu ruku a couvl, distancoval se od ní a přitom nespouštěl oči z její tváře. "Vím, že teď, když jsem tě našel, musím být zodpovědný."

Hayley mezitím vypadala jako zraněné kotě, našpulená, když jí v očích plály slzy. "Dobře, věřím ti, Elliot." Jsi člověk, kterému na tomto světě věřím nejvíc. Proto vše, co kdy chci, je zůstat po tvém boku po celý svůj život a nikam jinam nechodit. Chci být chráněn a cítit se potřebován tebou."

Sympatický Elliot ji poplácal po rameni. „Dobře, přestaň plakat, ano? Nebudeš vypadat hezky s uslzeným obličejem."