Kapitola 87
I když jsem se snažil věřit matčiným slovům, snažil jsem se uvěřit příběhu, který jsem si v hlavě vyprávěl o pozitivních stránkách studia na Royal Imperial University, hluboko uvnitř vím, že jsem si jen lhal.
Nemohl jsem se zbavit pocitu neklidu. Dokonce i po rozhovoru s mámou mi myšlenka navštěvovat Royal Imperial University připadala jako rýsující se stín. Věděl jsem, že Liam v nás věří, v naši schopnost společně čelit jakékoli výzvě, ale skutečnost, že jsem člověk v převážně vlkodlačím prostředí, mě děsila.
Liam mohl ukázat svou sílu na naší škole, v našem sousedství, protože ho tu každý znal. Měl tu úroveň moci a vlivu jako alfa, kterou tolik lidí nemělo. Viděli ho vyrůstat a viděli sílu, kterou v něm měl.