Kapitola 98
Hlava mi plula a srdce mi bušilo v hrudi, když jsem klopýtal zahradou, noční vzduch mi chladil kůži. Účinky jakéhokoli lektvaru, který mi Ava vtlačila do krku, rychle nabíraly na síle a já měl pocit, jako bych se pohyboval hustou mlhou.
Bylo pro mě tak těžké se pohnout, stát, vědět, co se děje. Moje nohy se cítil, jako by se pohybovaly v kaluži medu. Proč jsem se nemohl pohnout správně? Proč jsem nemohl myslet přímo? co se dělo?
Když jsem se snažil zůstat vzpřímený, zachvátila mě panika a na okrajích se mi rozmazalo vidění.