Kapitola 143 Malí zachránci

Gia a Maximo tiše seděli ve svém pokoji, malé ruce sepjaté pod bradou, a zírali do prázdného prostoru před sebou. Tento klid byl jen tichem před bouří.

„Kde drželi tatínka?“ zamumlala Gia zamyšleně, hlasem plným obav.

„Zaslechl jsem, jak si o tom máma povídala se strýcem Alexandrem, ale on nic neřekl,“ zamumlal Maximo a zklamaně se zamračil.