Kapitola 644 Žádný důkaz

Kam se takhle blížil? Schovával se před někým? Nikdy jsem ho takhle oblečeného neviděla – sakra, nikdy jsem ho taky neviděla chodit! Něco na tom mi připadalo divné, jako by to vůbec nezapadalo do scénáře.

Rychle jsem vstal a opustil královskou zahradu. Procházel se lesem smečky a já ho sledoval, zvědavost převážila nad mým zdravým rozumem. Ale jak jsem ho sledoval, ztratil jsem ho z dohledu v bludišti stromů. Zastavil jsem se uprostřed lesa a snažil jsem se přijít na to, kam mohl jít.

Pak jsem to ucítil – něčí přítomnost za mnou. Než jsem se stačil otočit, abych viděl, kdo to je, zezadu mě chytil pár rukou.