Kapitola 1195

„Nevyvázl bez úhony…“ Calebovo chování se změnilo. Jeho předchozí nonšalantnost byla pryč, jeho vzhůru stočené oči se lehce zúžily, chápal důsledky Darcelovy hrozby.

Ani se ho nepokusil zastavit. Vstal a s lehce zdviženým obočím pohlédl na nedalekou Lunu.

„Dělej si, co chceš, když už máš všechno vyřešené. Už se s tebou nehádám a jdu spát. Jsem vyřízený. Dobrou noc.“