Kapitola 12

U snídaně Ethan vycítil, že na jeho otci je něco jiného.

"Tati, vypadáš dnes šťastně, stalo se něco dobrého?", Ethan vykoukl zpoza své misky a podíval se na svého otce, stejně jako Danielovi rodiče, kteří také zírali na svého syna.

Daniel byl mlčenlivý člověk, který čelil světu jediným výrazem, výrazem lhostejnosti. Proto bylo těžké rozeznat, kdy je šťastný nebo smutný, a pouze jeho blízcí rodina mohla zachytit neverbální stopy, které jim umožnily rozeznat jeho náladu.