Kapitola 44

Podrážděně na něj vyvalím oči. "Nevím, jaký máš se mnou problém, Wrighte, ale bylo by skvělé, kdyby ses z toho dostal, dokud to neprojdeme. Já se s tebou neposeru - z kůry se dá vyrobit nádoba na vodu. Tak - půjdeš ji prostě najít?"

Alan na mě dlouze zírá, ale pak se otočí a zamíří do lesa, ruce v pěst v bok. Luca na mě mrkne a trochu mi zasalutuje, než se vydá opačným směrem. Podívám se na Grahama a Perryho, kteří mají plné ruce práce s vázáním rybářského drátu na dlouhé klacky. Potěšilo mě, že jsou zaneprázdněni, začínám s ohněm.

Po uspořádání plochých kamenů do kruhu vytvořím uprostřed malou hromádku suchého kartáče. Pak jsem si klekl docela blízko hromady kartáčů a použil jsem mačetu k tomu, abych na hřbet pazourku uvolnil trochu hořčíku. Nakloním se blízko a udeřím do pazourku kovovým ostřím čepele, čímž na hromadu vysílají jiskry.