Kapitola 567

„Promiň,“ říká, myslím, že se ze všech sil snaží být zdvořilý a neví přesně, na jaké úrovni má mluvit. „Ale, ehm… co jsi tím myslel?“ Teď ukazuje na Tonyho a Jacksona. „Když jsi říkal, že… nebyli tvoji?“

„Podívej se na sebe, ty malé bože,“ říká Bohyně a pohybuje se přes místnost k Rafovi tak rychle, že ani nevím, jak se tam přesně dostala. Vletěla… nebo se vznášela? Přesto mi ten nadpozemský způsob, jakým to udělala, nahání mrazení po zádech. Ale najednou stojí před Rafem a drží mu obličej v dlaních. „Tak hezký,“ říká Bohyně a s radostí se podívá přes rameno na naši mámu, „a tak podobný svému otci.“

Rafe jen zírá na babičku s otevřenými ústy, myslím, že na svou otázku zapomíná.