Kapitola 639

Tu noc jsem na plný snový stav příliš unavený, ale i když spím, nějaká část mě si uvědomuje, jak se můj vlk úzkostlivě pohybuje na hranici mého pouta s Jacksem, zvedá čenich a ostře zavyje, tlapkami poklepává a volá na svého vlka.

Jacksonův vlk se okamžitě objeví na tom malém mostě, s lehkostí po něm klusá, ale když uvidí tu moji, trochu skloní hlavu – všímá si její rozcuchané srsti, pokryté prachem a špínou z hodin běhání s Lucovým vlkem, jak svým tělem odstraňuje bláto a prach.

Jacksonův vlk nelibostí funí – ne kvůli tomu, že strávila čas s Lucovým vlkem a pomáhala mu, jen… nerad ji vidí vyčerpanou a rozcuchanou. Pak pohne vpřed a jemně se začne mazlit s mou vlčicí a zároveň ji čistí. Něžně a jemně jí olizuje obličej, pak se pohybuje po jejím těle a tře si o něj ten svůj. Můj vlk znovu tiše vyčerpaně zavyje a lehne si. Jacksonův vlk si ji ještě pár minut prohlédne, šťouchne do ní čumákem a čichá, aby se ujistil, že je v pořádku, a pak se k ní schoulí a ohne si hlavu kolem jejího krku, zatímco si ona opře čumák o jeho tlapky.