Kapitola 775

Celá země se otřásla, když první bomba dopadla před naši linii vojáků a explodovala. Je to daleko – daleko ode mě – ale přesto mě to, jak se země třese pod mýma nohama, nutí sténat.

Jackson tam okamžitě dorazí, pevně mi drží ruku ve své, ale zároveň mě objímá a ochranitelsky mě s ní tiskne k hrudi. „Musíme odsud vypadnout!“ štěkne a upřeně se podívá na Rogera, který mu kývne.

„Ne!“ křičím, i když další dvě bomby dopadají a otřásají světem. Protože to slyším – slyším křik svých spojenců, svého lidu. „Nikam se, kurva, nehrneme –“