Kapitola 209
Když se mé oči třepotavě otevřou, trochu se protáhnu, cítím se zářivě a svěží.
"Je to lepší, zlato?" Slyším, jak máma mumlá a na chvíli se ztiším, než se zaměřím na její tvář sklánějící se nade mnou.
Na rtech se mi rozzáří úsměv, protože je to moje máma - moje máma, ta nejlepší máma na celém světě, kterou tak miluji, kterou už týdny touží vidět -