Kapitola 195 Pěkné obrázky

Vběhl jsem do prvního stání. Wendy a ostatní by čekali, že se zase schovám v posledním stání. Zatímco mě tam hledali, pokusil jsem se kolem nich proklouznout a proplížit se dveřmi na chodbu.

"Ale viděl jsem jen jeden pár nohou projít kolem stání, ve kterém jsem se schovával, a tichý hlas zavolal mé jméno. "Daisy, to jsem já. Jsi tady?"

"Amy! Díky bohyni, jsi to ty." Otevřel jsem dveře a spěchal k ní. "Jak jsi věděl, že mě tady zamkli?"