Kapitola 3 Tři tisíce dolarů

Victor zíral na své potřísněné oblečení, obličej plný šoku a hněvu.

Já...je mi tak...tak suh...promiň," koktal jsem a spěchal na dámský záchod, kde jsem znovu a znovu zvracel na záchod. Poté, co se mi usadil žaludek, jsem se opřel o zeď, abych nabral dech. Pozvracel jsem Victora Kleina! Nikdy v životě jsem nebyl tak trapný.

Nechal jsem se sklouznout po stěně koupelny, dokud jsem se neposadil na podlahu. Pak jsem si přitáhl kolena k obličeji a rozplakal se. To, co jsem udělal, nebylo dobré pro restauraci. Co když mě Amyin otec vyhodil? Kde jinde bych mohl získat práci?

Musel jsem se vrátit do jídelny, najít Victora a omluvit se. Doufejme, že Victor nebude vinit restauraci za to, co jsem udělal.

Poté, co jsem se postavil na nohy, umyl jsem si obličej a ruce, opláchl jsem si ústa a zkontroloval jsem oblečení a zástěru, zda nemám zvratky. Byli v pořádku. Většina mých výronů zasáhla Victora. Fuj! Situace byla neuvěřitelná.

Když jsem sebral odvahu vejít zpět do jídelny, viděl jsem mladého muže, kterého jsem poznal z televize jako Victorova asistenta. Držel čisté sako, zatímco si Victor zapínal novou košili přes jeho mužný trup. Krásná žena, která byla s Victorem, byla pryč.

"Jsem si jistý, že to nebylo schválně, pane Kleine," řekl pan Gray bohatému Alfovi. "Musím s ní pracovat příliš tvrdě. Omlouvám se za ten nepořádek." Já jsem ten, kdo by se měl omluvit. řekl jsem si. Pan Grey mi pomáhal tím, že mi dal více hodin, a já jsem zkazil reputaci restaurace tím, že jsem zvracel na vlivného Alfa.

Když jsem se nutil blíž k Victorovi, podle jeho ponurého výrazu jsem poznal, že je naštvaný. Odhodil své špinavé oblečení na hromadu u nohou svého asistenta a rozhlédl se po restauraci. Přikrčil jsem se, když mě viděl, jak jdu jeho cestou. Ukázal na mě. "Zničil jsi jeden z mých nejlepších obleků."

"Já...jsem tak...promiň." Můj obličej byl jako v plamenech, když jsem vytlačil slova z úst. Podíval jsem se na podlahu a zhluboka se nadechl. "Nech... nech mě ti to vyčistit. Pošlu... to do suché čistírny."

Victorův asistent si odfrkl. "Očekáváte, že si to pan Klein znovu oblékne?" odsekl asistent. Zamračil se na pana Greye. "Každý by měl vědět, jaké nff-raff jako obsluhu zaměstnáváte."

"Nebuď tak drsný, Findlayi," řekl Victor svému asistentovi. Obrátil se na pana Greye. "Zapomeneme, že se tento incident stal, pokud do týdne necháte...podíváme se...šek na tři tisíce dolarů na recepci mé společnosti."

"Tři... tři tisíce dolarů?" vyhrkl jsem a doufal jsem, že se asistent spletl. "To je pravda," odpověděl Victor. "Už jsem ti snížil cenu na polovinu." Snažil se být milý? Mám být za to vděčný?

Stál jsem s otevřenou pusou a přemýšlel, jak dát dohromady tolik peněz za týden. Nemohl jsem nechat Amyina otce zaplatit za mou chybu. Nebylo by to fér a on a Amy na mě byli tak hodní. Kývl jsem na Victora a on vykročil ke dveřím. "Budu zjišťovat peníze na recepci," řekl Findlay a následoval Victora k východu.

Tři tisíce dolarů se vlkodlakům jako Victor zdály jako nic. Bohatí předpokládali, že každý má kolem sebe tisíce dolarů.

Victor byl stejný jako ostatní bohatí Alfové. Všichni jsou chamtiví a bezcitní. Jak jsem si mohl na chvíli myslet, že je jiný?

"Nemohla jsi si pomoct, abys onemocněla, Daisy," řekl pan Gray. „Zaplatím za oblek.

"Ne," trval jsem na svém. Amy a její otec tvrdě pracovali každý den v této restauraci, aby si vydělali na živobytí. Nemohl jsem je nechat zaplatit za mou chybu. "Najdu ty peníze. A je mi líto, jestli jsem tě přiměl ztratit nějaké zákazníky."

Pan Grey je známý kuchař. Jeho luxusní restaurace by mohla být zničena, kdyby se Victor rozhodl šířit příběh o tom, co jsem udělal. Byl by to hrozný způsob, jak se panu Greyovi odvděčit za jeho laskavost vůči mně tím, že ho donutíme jakkoli zaplatit za mou chybu.

"Victor se příliš stará o svůj veřejný obraz, než aby mluvil o tom, co se právě stalo," řekl pan Gray a zahnal mé obavy. "Většina lidí, kteří tu dnes večer jedí, neví nic o tom, co se stalo."

Victor na ten oblek nepotřeboval peníze. Tolik mu záleželo na jeho veřejném obrazu, ale nestaral se o to, aby přemýšlel o tom, jestli tři tisíce dolarů už převyšují všechno, co jsem měl. Proč musí být bohatí alfové takoví pitomci?

**

Šel jsem domů brzy. Můj žaludek se uklidnil, ale cítil jsem se hrozně z toho, co se stalo.

"Daisy, jsi doma brzy." řekla Cecilia. "Myslel jsem, že budeš jíst v restauraci. Před chvílí jsme dojedli večeři, ale nic jsem ti nezachránil."

"Nemám moc hlad," řekl jsem. "Byla by dobrá polévka a pak chci jít spát."

Cecilia mě následovala do kuchyně. "Dnes v noci jsi strašně dole," řekla. "Děje se něco?" přikývl jsem. Byl jsem příliš naštvaný na to, abych to nechal uvnitř. Musel jsem mluvit o tom, co se s někým stalo.

Cecilia poslouchala, jak jsem koktal každý detail mého setkání s Victorem. V jejích očích byl vidět hněv. a její obočí zvedlo téměř k linii vlasů, když jsem skončil.

"Není pochyb o tom, že za oblek musíte zaplatit," řekla mi. „A jak jsi nemohl říct, že máslo na toastu bylo špatné?“ „Nevím,“ odpověděl jsem. "Možná to byl toast, nebo možná mám žaludeční virózu. Amy dnes zůstala doma ze školy, protože se necítila dobře." Strčila jsem misku polévky do mikrovlnky. "Pokud mi pomůžeš zaplatit za oblek, slibuji, že ti to vrátím." "Pomůžu ti," řekla Cecilia a povzdechla si. „Nechci, aby tvůj nepořádek odrážel tuto rodinu.“ „Děkuji, Cecilie,“ řekl jsem.

"Ale chci, abys změnil názor na práci jako servírka," dodala. "Vím, že jsi šetřil peníze a nevím proč. Sotva tě vidím utrácet peníze, které jsme ti dali.... Ale pokud opravdu potřebuješ hodně peněz, asi bys měl věnovat víc pozornosti svému vzhledu. Je tam spousta bohatých mužů, kteří hledají mladou ženu." Nemohl jsem uvěřit tomu, co Cecilia navrhla. To mě vůbec neznala?

"Nikoho si nevezmu pro peníze," odpověděl jsem pevným a odhodlaným hlasem. "Mám rád servírku. A umím se o sebe postarat." "Tak se o tento problém postarej sám." vyštěkla Cecilia a začala odcházet. "Přísahám. Tenhle tvrdohlavý rys musíš dostat od svých původních rodičů."

Poté, co jsem snědl polévku, šel jsem do svého pokoje a spočítal peníze, které jsem ušetřil ve svém tajném úkrytu. Bylo tam něco málo přes dva tisíce dolarů. Kde bych mohl získat tisíc dolarů za méně než týden?

Potřeboval jsem si hledat jinou práci. Zapnul jsem svůj prastarý notebook a hledal práci, abych rychle vydělal peníze. Hledal jsem dvacet y minut, dostával jsem se do větší deprese, když jsem našel jen pár prací pro středoškoláka a žádná nezaplatila moc. Už jsem to chtěl vzdát, když mě zaujala obří reklama.

Alex Wilson nabízel tisíc dolarů kvalifikovaným dívkám kolem osmnácti let s přirozeně kudrnatými vlasy!

Jediné, co jsem musel udělat, bylo zavolat na číslo, domluvit se, že jim poskytnu nějaké informace, a nechat je vzít mou DNA. V žádném případě jsem nebyla Alberta Wilsonová, ale byl by to snadný způsob, jak získat zbytek peněz! potřeboval zaplatit za Victorův oblek. Okamžitě jsem vytočil číslo.