Kapitola 123
Killianův pohled
Pořád jsem hustě hladil brkem po papíře a pohyboval jsem se velkou rychlostí. Byl jsem ve své kanceláři, aby můj čas stál za to, věnoval jsem se nějakému balení.
Nikdy jsem nebyl tak vděčný za náklaďák práce, o který jsem se musel starat. Byla to jediná věc, která udržovala mou mysl a duši pohromadě, bez ohledu na to, jak to bylo únavné, a snažil jsem se nemyslet vůbec na nic. Ale i přes vyčerpání a bezesné noci byly některé věci, na které jsem si přál, aby mohly být zapomenuty, jako situace s Theou, zatímco jsou některé věci, na které nikdy nechci zapomenout, jako Sheila.