Kapitola 137 Jeho strašidelný vzhled

Samanthin pohled

„Ahoj Samantho,“ Alexandrův syn mi věnoval úsměv. Vypadal tak uvolněně, jako by pro mě bylo přirozené, že má být u mě doma.

„Donovanova synku, uvěříš tomu?“ zajásal táta. „Když jsem ho viděl naposledy, byl tak malý a hubený. Teď je stejně vysoký jako jeho otec!“