Kapitola 116 - Lidé se opravdu nemění.

"Tyler?" ptá se Laura a krade mi slova z úst: "Co tady děláš?"

"Byl jsem samozřejmě doma. Zapomněl jsi, kde bydlím? Samozřejmě, že ne? Když už mi v těchto dnech tak často klepeš na dveře. A pokud se nepletu, poznal jsi tuhle restauraci, protože jsem tě sem přivedl." Tyler pomalu odpovídá, zkříží ruce a dívá se přímo na Lauru, která zůstává bledá a mrká.

„Lauro...“ volá ji Jackson pomalu a opatrně se rozhlíží kolem sebe.