Kapitola 50 JULIAN ADAMS (POV)
" Proč jinak? Protože znáš moje jméno?" Pevně udeřím do boxovacího pytle.
- "Protože jsem tvůj soused, tvůj zaměstnanec?" Hodím další tvrdý úder a svaly mi cukají a prosí mě, abych je přestal mučit.
Uklidňující dutý zvuk se dostává k mým uším, jeden po druhém. Silný. Mocný. A připojuji ještě rychlejší sekvenci a cítím, jak mi v rukavicích tepou ruce. Ale nepřestanu... Nemůžu přestat. Je to jediný způsob, jak vyčistit své myšlenky, uklidnit nervy, vypořádat se s úzkostí, která pohlcuje mé tělo