Kapitola 167 - Dosažení uzavření...

Týden sotva začal a už se cítím uvězněn v tomto frenetickém rytmu. Začíná se mě zmocňovat vyčerpání a nemůžu se dočkat, až to udělám. Ale Julianova slova mi stále znějí v mysli, takže mé myšlenky bloumají. Přeje si, abych se po skončení projektu sešel s jeho rodinou a ta se postará o detaily, ale do uzávěrky zbývají ještě dva týdny.

Dlouze jsem si povzdechl, ramena mám napjatá a unavená.

Zvuk dýchání mých spolupracovníků, cvakání myši a jejich hbité prsty na klávesnici mě přivádějí zpět do reality, zvláště když mi na stůl náhle položí šálek. Vzhlédnu a zjistím, že Ethan se na mě vřele usmál, než se odvrátil a vrátil se ke svému stolu, také v ruce s kávou.