Kapitola 71 Pojďme si věci vyřešit
Překřížím ruce a dívám se na arogantní výraz v Lauřině tváři, na to, jak její oči jako by hořely v plamenech hněvu. A nemůžu si pomoct, ale zhluboka se nadechnu a snažím se ovládnout svůj temperament, který už má explodovat.
Jak to, že věci vždycky skončí takhle?
Nejen, že jsem s Julianem nic nevyřešila, ale možná jsme to ještě zhoršili. Nechtěl jsem, aby věci skončily tímto způsobem... A teď, hned potom, čelím Laure, ze všech lidí.