Kapitola 156

Položím krabici na kuchyňskou linku a zvednu víko. Je to dárkový koš plný produktů pro rozmazlování, čajových sáčků pro nastávající maminku, teplých ponožek, čokolády a svíček. Je tam kartička s nápisem „Vyrůstat v malém nadčlověkovi je vyčerpávající“ a část slova „superčlověk“ je napsána ručně.

„To je skvělé. Děkuji,“ vykouzlím si na tváři úsměv. Ten dárek se mi moc líbí, ale užila bych si ho víc, kdybych věděla, že Alexander a Max jsou v pořádku.

„Tak o co jde? Proč jsem byla předvolána na emocionální podporu?“ ptá se a dívá se střídavě na mě a D.