Kapitola 9
Ethan sedí vedle mě na gauči v kanceláři pana Collinse. Nastává napjaté ticho, když si pan Collins svléká sako a vyhrnuje rukávy košile. Musí to být jeho rutina a rozhodně se mi líbí. Ve skutečnosti bych se mohl nechat pravidelně posílat do jeho kanceláře, jen abych byl svědkem té rány na paži. Jak může mít muž tak atraktivní paže? Vážně doufám, že ani jeden z mužů v místnosti nemá dar telepatie, protože si myslím, že by mě vykopli z říše, kdyby slyšeli byť jen polovinu těch špinavých scénářů, které můj mozek právě rozehrává.
"Jsi v pořádku?" ptá se Ethan a vrací mě zpět do reality. "Ano," odpovím trochu příliš rychle.
"Vypadala jsi, jako bys tam trochu vypadla," řekl tiše, natáhl se, odhrnul mi vlasy z obličeje a zastrčil mi je za ucho. Hádám, že není telepat, jinak by se na mě teď asi nechoval tak mile.