Kapitola 60

Třesk je doprovázen tříštěním skla a padajícími sutinami, něco mi udeří do hlavy a všechno potemní. Ruce mě vytrhnou z postele, když se proberu. Zvoní mi v uších a štípou mě oči. Nic nevidím, když mě nesou z postele. Slyším panické výkřiky, ale nerozumím tomu, co kdo říká. Svírá mě strach, když se horečně snažím třít si oči, potřebuji vidět, co se děje. Ruce mi odmítají spolupracovat a marně se s nimi tře. Nos mi naplní štiplavý zápach kouře a pak zakašlu, když mi udeří do plic.

„Dot,“ slyším Jackův řev, ale zvuk je tlumený, jako bych měla sluchátka. „Prosím, opravte ji, musíte ji opravit,“ prosí Jack a cítím, jak klesá na kolena se mnou v náručí.

„Zůstaň s námi, holčičko,“ slyším Ethana. Nevím, kam si myslí, že půjdu, protože cokoli je v mých očích, mě prakticky oslepuje.