Kapitola 4

Daniel potkal Liama jen jednou.

V den, kdy Sophia a Liam dostali oddací list, Liam pohostil Daniela jídlem.

Liam si před lidmi zvenčí vždy udržoval image gentlemana a jeho chování bylo bezvadné, takže z něj měl Daniel dobrý dojem.

V tu chvíli Sophia omámeně zírala na Daniela a zadržovala dech.

Proč tu byl Liam?

Předtím na její volání ani neodpověděl.

Daniel si nevšiml, že se Sophia chová divně. Vzrušeně mával na dveře a volal: "Švagr!"

Muž však pouze prošel kolem, aniž by se zastavil.

Nakonec Daniel zmateně položil paži. "Sestřičko, dostal Švagr špatný pokoj?"

Když to řekl, chystal se zvednout přikrývku a vstát z postele. "Musel jít špatným směrem. Půjdu pro něj."

Sophia se pak vrátila k rozumu. "Nechoď!"

Liam se s ní právě dnes ráno rozvedl, takže kvůli ní tu možná nebude. Mohli by se tedy dostat do boje, kdyby Daniel náhle přešel.

Daniel Sophii velmi chránil, ale kvůli svému nízkému věku byl impulzivní a Sophia nechtěla, aby dělal potíže.

Ona a Liam se brzy rozvedou, takže v tuto chvíli nechtěla mít problémy.

Musela alespoň zajistit, aby byly zajištěny Danielovy lékařské poplatky.

Daniel se na ni zamračil. "Sestro, řekni mi pravdu. Pohádal jsi se se Švagrem?"

Sophiin pohled zakolísal. "Přestaň moc přemýšlet. Jsme v pořádku."

Když Sophia viděla, že se chystá zeptat na víc, rychle vstala. "Půjdu a zeptám se doktora, jestli je něco, na co si musíme dát pozor. Zůstaň tady a dobře si odpočiň."

"Sestřičko!"

Sophia zavřela dveře a zpečetila Danielovy protesty uvnitř oddělení.

Jemně vydechla a povzdechla. Právě když se chtěla otočit, uviděla na konci chodby muže, kterého až příliš znala, ale zároveň o něm nic nevěděla.

Liam se na ni podíval. Jeho tvář vypadala jemně a důstojně jako vždy, ale neprojevovala žádné emoce.

V jeho výrazu nebylo žádné teplo, když si Sophii prohlížel, a po chvíli přišel.

"Jdeš za Danielem?" Přišel k ní a podíval se na štítek oddělení.

Sophia v odpověď zabručela. Snažila se vyhnout jeho pohledu, když v jeho ruce uviděla zkušební list. "Proč jste tady, pane Ford?"

Ukázala na papír v jeho ruce a zeptala se."

Jsi tu na kontrolu? Kde se necítíte dobře, pane Forde?"

Pane Forde...?

Liam se mírně zamračil, když uslyšel tuto formu adresy.

Tak ho Sophia oslovila, když poprvé dostali oddací list.

Poté, co spolu začali bydlet, se ho rozpačitě přišla zeptat: "Pane Forde... Nemohla bych vám říkat pane Forde? Pro manželský pár to zní dost vzdáleně, oslovovat se takto."

Nebyl ten typ, kterému tyto drobné detaily vadily, a tak jí ledabyle odpověděl: "Udělej, jak chceš."

Nikdy však neočekával, že po několika měsících uslyší z jejích rtů tuto formu oslovení.

Nebyl zvyklý na její náhlou změnu, byl poněkud šokován.

Právě se chystal promluvit, když si vzpomněl, že se s ní rozvedl. Vzdal to a místo toho se usmál. "Copak nerozumíš mému tělu nejlépe?"

Ohromená Sophia si to uvědomila teprve tehdy, když v jeho očích uviděla stejně intenzivní pohled, jaký předváděl minulou noc v posteli. „Pane Ford...“

Když viděl, jak se jí po tvářích vkrádá červená barva, to nevysvětlitelné podráždění, které cítil, se trochu uklidnilo.

Vypadalo to, jako by takhle měla být – trochu omámená, trochu nešikovná a snadno se ztrapní.

Takto vypadala mnohem lépe, alespoň pro něj.