Kapitola 383 Jeho svůdkyně

Leonardo se nemohl ubránit pobavení pohledem na Sofiinu žárlivost. Škádlení jí vždycky byla hravá zábava, ale teď, když viděl, jak jí planoucí hněv rudne ve tvářích, se přistihl, jak se modlí za svou bezpečnost. „Páni! Začala ses docela rychle měnit, že?“ poznamenala Sofie s nádechem sarkasmu. „Ten den jsi neměla žádné výčitky svědomí, že si se mnou zatančíš. Ale teď, když si s tebou chci zatančit, mi připomínáš, že to nedokážu.“ Než Sofie stihla s rozzuřením odejít, Leonardo ji pevně chytil za ruku a vedl ji k tanečnímu parketu. Sebevědomým, ale jemným dotykem ji objal kolem jemného pasu a přitáhl si ji blíž k sobě. Hudba je obklopovala, její rytmus synchronně pohupoval jejich těly.

Jeho prsty sledovaly lákavou cestu po Sofiiných holých ramenou, jejich sestup se dotýkal hebké kůže její paže, dokud nedosáhly na zápěstí. Položil jí ruku na své rameno a pohladil ji po tváři hřbetem kloubů, jeho dotek byl něžný i elektrizující zároveň. Podíval se jí do očí a položil otázku, která ji dojímala.

„Proč jsi tak naštvaná, Sofio? Jen jsem si z tebe utahoval. Toužím jen po tanci s tebou. Jsi jediná partnerka, kterou chci teď i navždy. Pořád o tom pochybuješ?“ zeptal se Leonardo s neochvějným pohledem, když ji jemně kolébal do rytmu hudby.