Kapitola 32
Čekání, až bota spadne, bylo mučivé. Nikdo do Alexandry celý den nestrkal ani ji neurážel, ale slyšela, jak si šeptají. To byl jeden z těch okamžiků, kdy si přála být vlkem, aby mohla slyšet, co o ní říkají.
V Housekeepingu je učili skládat ubrousky, a ani to nedokázalo vyvolat její obvyklou vzteklou reakci. Žaludek se jí svíral každou vteřinou, jak se její strach z toho, co přijde, zvětšoval. Všechno, co jí řekli, dělala jako robot a byla to možná první lekce Housekeepingu, která neskončila zatčením.
V poledne se posadila do čtyřkolky. Při představě, že by něco snědla, se jí dělalo špatně.