Kapitola 237

Jackson přikývne a k Jesseho překvapení ho nechá jít po jeho boku.

Chodí dlouho. Jackson je po chvíli překvapen, jak tichý a stoický Jesse je. Jesse si nepovzdechne ani nesténá, že se nudí, jak si Jackson myslel. Nestěžuje si, nestěžuje si ani nic. Jen tiše kráčí po Jacksonově boku, když obcházejí hrad, ztrácejí se v lese a pak podél útesů, které lemují severní okraj, které mají výhled na kandidátská kasárna pod nimi.

Když se Jackson zastaví na okraji útesu, dívá se daleko, daleko na sever a hledí do tmy, Jesse si odkašle.