Kapitola 106
Killianův pohled
Přesto jsem nemohl uvěřit všemu, čeho jsem byl právě svědkem. Sheila a Kaiser. To bylo něco, čemu jsem nechtěl věřit, i když krutá pravda zírala přímo na mě.
Přestal jsem uhánět kolem lenivých stromů v lese a na chvíli se zastavil, abych dostal svůj vztek pod kontrolu. Posledních pár dní se to vymklo kontrole a kvůli zítřejšímu nočnímu srpku se to jen zhoršovalo.