Kapitola 132 132

Unavená a hladová Shilah se vlekla k jedinému místu, kam se, jak si myslela, nikdy nebude muset vrátit. – alespoň ne tímto způsobem.

Důstojnost měla daleko k srdci; hrdost už ani nebyla na jejím seznamu potřeb, protože v tu chvíli potřebovala jen pomoc. Pomoc od nepřátel, pomoc od přátel, pomoc od těch, kteří se k ní chovali jako k odpadu a lhali jí o tom, že je součástí rodiny. Pomoc od kohokoli.

Její bolavé pěsti slabě bušily na dveře, srdce jí prudce bušilo v naději, že dostane kladnou odpověď. Měla popraskané rty a potřebovala trochu vody.