Kapitola 26

Muži se pohybují tiše. Skupina asi 12 stojících vedle sebe. Srdce mi divoce bije v hrudi. Tady to je. Všiml jsem si Ethana v řadě mužů, on mi věnoval uklidňující úsměv a pokynul mi, abych se nadechl. Věštec jde po řadě mužů, zastaví se před Ethanem a položí mu ruku na rameno s kývnutím, pak pokračuje po řadě. Ethan má největší úsměv a já vím, že umírá, aby ke mně přeběhl. Věštec se znovu zastaví a oba se podíváme, koho dalšího si vybrala. Je to ten měděný muž s nesmělým úsměvem. Max, myslím, že se jmenoval. Zírá na mě trochu vykulenýma očima a jeho tváře zrudnou. Myslím, že může být v šoku. Věštec beze slova odejde a já ho následuji, Ethan a Max padají. do kroku za mnou a tiše jdeme pro zbytek mých dluhopisů. To je tak divné.

Sage nás vede do hlavní studijní budovy, míjíme dveře za dveřmi a pak se najednou zastaví a otočí se čelem k jedněm ze dveří.

Damien vykročí vpřed a zaklepe na do nebo předtím, než strčí hlavu dovnitř a tiše oznámí příchod věštce.