Kapitola 6
Můj zrak se vrací stejně rychle, jako odešel. Ethan je na podlaze u mých nohou a sténá.
"Co to bylo?" dožaduji se, ustupuji od Ethana a chytnu se za ruku.
"Ta jiskra," zasténá Ethan a pak se začne smát.
"Co dělá..." Začnu, ale přeruší mě rozbití dveří na kusy. Nutí mě zakřičet a skočit dál. V mých dveřích stojí velmi rozzlobeně vyhlížející muž a těžce dýchá. Vnímá scénu před sebou. Tmavé vlasy mu visí přes oči, ale neskrývají zuřivost vykukující za tmavými kadeřemi. Jeho ruka vystřelí směrem ke mně a jeho prsty se napínají, jako by něco svíral, pak je můj kyslík odříznut. Poškrábu se na krku a snažím se odstranit vše, co je kolem něj omotané, co mi brání v dýchání, ale nic tam není.
"Jacku, přestaň, jsem v pořádku," zachroptěl Ethan a postavil se na nohy, než srazil tmavovlasou paži. Vzácný vzduch mi naplnil plíce a já se úlevou zhroutil na kolena.
"Sophie, jsi v pořádku?" ptá se Ethan a klečí přede mnou.
"Vypadni... ven!" Mezi hlubokými nádechy skřípu.
„Dovolte mi, abych vás zkontroloval zdravotní sestrou,“ řekl E tiše, natáhl se a dotkl se mého krku. Jeho dotek je uklidňující, ale také bolí mou jemnou pokožku. Smekám mu ruku pryč.
"Slyšel jsi paní, vypadni Ethane a vezmi toho psychopata s sebou!" volá ženský hlas. Podívám se nahoru a vidím malou, pixy vypadající dívku stojící blízko mých dveří, ruce v bok a vypadá naštvaně.
"Nemyslel to vážně, myslel si, že mi ubližuje," vysvětluje Ethan.
"Ublížila ti!" Jack křičí.
"Ne, bylo to úžasné. Byla to Jiskra," vykřikne Ethan vzrušeně. Pixie dívka se nevěřícně směje a Jack vypadá, jako by mu někdo právě zabil kotě. Jeho oči na mě znovu padnou a přísahám, že tam vidím vraždu.
"Jistě, milenec, každý ví, že je to mýtus. Jdi svého přítele a sni jinam," odmítne. "A oprav ty zatracené dveře!" dodává, že jde stát po mém boku.
"Co je The Spark?" vykřiknu.
„Na to zatím zapomeň, začínáme tě se základy, ne mýty,“ usmívá se a podává mi ruku. Vezmu to a nechám ji, aby mě vytáhla na nohy. „Jsem Dorothy, ale všichni mi říkají Dot. Pan Collins mě požádal, abych byla vaší průvodkyní, učitelkou a nejlepší kamarádkou,“ oznámila se zasalutováním. "Dobře, chytil jsi mě, lhala jsem o té nejlepší části, ale budeme nejlepší, prostě to cítím," skoro vyjekne. Jsem trochu zaskočen jejím veselým přístupem a tím, jak rychle mluví, zvláště poté, co byla právě napadena rádoby Damona Salvatora. Podívám se ke svým dveřím a Ethan a jeho vražedný přítel nejsou nikde vidět, moje dveře jsou také obnoveny do své bývalé slávy, nikdy byste nehádali, že byly před chvílí roztříštěny na milion kousků.
"Moje dveře," vydechnu.
"Jack to napravil, je to nevrlý, majetnický blbec, ale je také zuřivě ochranitelský a je skvělé, když je kolem sebe, když se věci rozbijí, samozřejmě, že to většinou on rozbije, ale nikdo není dokonalý," říká s pokrčením ramen.
„Pokud se tě na něco zeptám, budeš ke mně upřímný, protože jsem připraven to ztratit,“ ptám se, když začínám přecházet po pokoji.
"Střílej," zacvrliká, padla zpátky na mou postel a prohlížela si své zářivě růžové nehty.
"To je psychiatrická léčebna? Protože moje máma má psychózu, takže je to možná dědičné. Po tom všem, co se dnes stalo, si začínám myslet, že jsem se vlastně zbláznil a tohle všechno je halucinace a já jsem tady pacient, ne student," vyhrknu.
"Ne, je to škola pro Greyse. Pokud nemám taky halucinace. Co když všichni tady mají stejné halucinace a všichni si myslíme, že jsme ve škole, ale ve skutečnosti je to nemocnice? A pan Collins je náš horký doktor, který se nás snaží všechny znovu přivést k rozumu. To by bylo k smíchu," říká hystericky a směje se. Zírám na ni s vykulenýma očima, dokud se nevzpamatuje.
"Je to možné?" ptám se. Skoro se bojí, jaká bude její odpověď.
"Ne. Ale líbí se mi představa, že pan Collins je doktor, odteď mu tak budu říkat. Teď se obleč, nebo zmeškáme večeři, a nechceš vidět, co se stane, když zmeškám večeři," usměje se sladce.
"Nemám žádné oblečení," řekl jsem s grimasou. Dot se na mě chápavě usměje a lusskne prsty.
"Tah-dah," zazubí se a ukáže na můj šatník. Se zamračeným výrazem otevírám dveře a s úžasem hledím na nyní plně zásobené kolejnice.
"Jak jsi to udělal?" ptám se udiveně.
"Fajn, zase jsi mě přistihl při lži. Nebyla jsem to já. Pan Collins mi řekl, že ti zásobil šatník. Holka, musela jsi na něj udělat dobrý dojem. Nikdy jsem ho neviděla být tak laskavý," řekla, postavila se vedle mě a narazila bokem do mého.
"Druh?" odfrknu si. "Byl všechno, jen ne laskavý," musel mi to přinést, když jsem se sprchoval. Díky bohu, že jsem nevyšel ven bez županu, když tu byl.
"Mmmhmm," posmívá se a protlačí se kolem mě. Popadne si pár velmi krátkých černých šortek, černé tílko a červené oversized mikiny s kapucí s Grays Academy na přední straně. Pak otevře zásuvku a vybere nějaké spodní prádlo, než to všechno hodí na mě. "Obleč se, jdeme" kývla na mě.
Vezmu si oblečení do koupelny a rychle se oblékám. Všechno perfektně sedí a zajímalo by mě, jak pan Collins poznal moji velikost, zejména spodní prádlo. Vytlačím ze své mysli myšlenku, že by mi vybral spodní prádlo, a nechtěl jsem, aby se ten trapas přidal k té srané bouři dne. Když odcházím z koupelny, Dot mi podává zbrusu nový pár ostrých bílých Converse, strkám do nich nohy a následuji Dot ze dveří, připraven prozkoumat můj nový svět.