Kapitola 85
Opouštíme malý plážový dům a já se cítím podivně klidně. Moje máma bude v pořádku. Zhluboka se nadechnu, když mi mořský vánek otřepe obličej. Alexander nám všem podává něco, co vypadá jako brýle na čtení, a já se na ně zamračím.
„K čemu tohle je?“ ptám se.
„Skrývají veškerou naši moc. Lidé mají tendenci šílet, když nám modře svítí oči,“ usměje se rozpačitě.