Kapitola 55

Avery POV

Dnes ráno jsem se probudil a můj kamarád mě držel blízko sebe. Stále tajím každé ráno, když se probudím s jeho rukama kolem mě. Vždy se cítím bezpečně a nadmíru milován. Díky němu se tak cítím pořád, ale rána mám nejraději.

Rozmotám se, aniž bych ho probudil, a jdu do koupelny, abych se připravil na cvičení. Vyjdu z ložnice, aniž bych ho vzbudil, a jdu do naší tělocvičny. Začnu se protahovat a znovu, jakmile začnu s natahováním podlahy, slyším zavrčení. Ani se na něj nepodívám, když říkám: "Dobré ráno, Zoltene." Daniel říká: "Nenechal by mě samotného." Zasmála jsem se: "To je v pořádku. Miluji vědět, že se rád dívá, jak cvičím." Cítím, jak ke mně Daniel jde blíž, ale pak se zastaví, kousek ode mě. Otočím se a on je za mnou, oblečený v šortkách a v ničem jiném... vypadá naprosto báječně. Začne se se mnou protahovat. Věnuji mu podezřívavý pohled: "Co to děláš?" Usměje se a říká: "Jestli budeš ráno cvičit, já bych taky měl. Oba se stejně potřebujeme udržet ve formě." Usměji se: "To by se mi líbilo. Dokud budeme cvičit... nic jiného." Řekl: "Přesně moje myšlenky." Řekl jsem: "Měl bys se ještě protáhnout. Nemůžu tě přimět, abys natahoval sval." Uchechtl se a řekl: "Pokouší se mě můj maličký kamarád rozptýlit?" Vytřeštil jsem oči a nasadil si na tvář nevinný výraz: "Kdo já? Ani náhodou. Dnes mám ab den. To si nemůžu nechat ujít."