Kapitola 7
"Mami, kdybych si měl vzít na narozeniny šaty, dal bych přednost těmhle," řeknu, když jsem zvedl černé šaty po kolena, po ramena s flitrovými akcenty kolem výstřihu. O šatech jsme se hádali 20 minut. Pokaždé, když jsem si jeden vyzkoušel, jeden z nás po něm vytryskl, zatímco ostatní tři krčili nos. Už mě fakt unavovalo zkoušet si šaty.
Najednou přijde prodavačka s šaty v černém sáčku: "Dámy! Mám pro vás všechny dokonalý kompromis! V těchto šatech je od všeho trochu, co každá z vás chce. Navíc je to originální návrh jednoho z našich zaměstnanců. Nikdo jiný tyto šaty nikdy nenosil!" Leah se rozzáří oči: "To je to, co ji ten den odliší od všech ostatních mladých dám na Zemi!" Protočím oči a následuji prodavačku do šaten.
Když jedny z nich odemyká, podává mi šaty a říká: "Tohle je perfektní kompromis. Jsou dlouhé až na zem, takže vaše matka bude spokojená, jsou černé, jak se vám líbí, a mají výřezy na všech správných místech, takže si je bude váš nejmilejší milovat. Samozřejmě je to můj originální návrh, takže mamince vašeho nejlepšího udělá radost." Poděkuji jí a vejdu do pokoje a obléknu si to.
Vyjdu ze šatny a podívám se na sebe do zrcadla. Prodavačka okamžitě zalapala po dechu: "Vypadáš naprosto úžasně! Nemohla jsem si vybrat lepší model pro tyhle šaty! Pořád zírám do zrcadla a říkám: "Miluju to! Je to naprosto dokonalé! Pojďme to ukázat všem ostatním!"
Když vystoupím před dámy, všechny zalakají po dechu. "Vypadáš tak královsky a tak dospěle! Co se stalo mému dítěti?" pláče moje máma. "Vypadáš v tom jako kouření! To je tak krásné!" Kyra tryská. Leah jen s vytřeštěnýma očima říká: "To jsou rozhodně ty šaty! Je to jen bonus, že tento styl ještě nikdo nenosil. Určitě vynikneš!" Znovu tam stojím a dívám se do zrcadla a dívám se na sebe z boku a mám pocit, že mě někdo sleduje.
"Miluji ty šaty, ale pokud nepůjdeme večer na večeři, nebudu si je mít kam vzít. Něco tak luxusního si do školy určitě nevezmu." Řekl jsem mámě. Máma se na mě podívá, jako bych ztratil rozum a řekla: "Samozřejmě, že večer jdeme na večeři! Vaše teta Claire bude hlídat vaše sestry, abychom mohli všichni jít. "Dobře," povzdechnu si, "Ale teď to znamená, že musím najít něco do školy! Uf! Ale tentokrát je to na Kyře a mně!" Moje máma a Leah souhlasí. Převléknu se a vyjdu z šatny.
Zatímco moje máma platí za šaty, já a Kyra se díváme z okna a obě vidíme obchod s kůží naproti nákupnímu centru, odkud jsme. Moje oči se rozšiřují a Kyra má zlý úšklebek. Když jsme odcházeli z obchodu, chytla mě za ruku a zakřičela: "MAMKY! Budeme v koženém obchodě naproti tomuhle!" Znovu protočím oči (ano, moje oči jsou dnes docela namáhavé), "Můžeme se prosím pokusit minimalizovat množství věcí, které musím zkoušet?" Kyra můj požadavek úplně ignoruje, když se dostáváme do obchodu.
Vkročíme a jsem okamžitě v nebi. Z nějakého důvodu jsem vždy miloval vůni kůže. Kyra to ví, a proto to používá jako záminku, aby mě nechala vyzkoušet ten nejsvůdnější outfit, jaký mohla dát dohromady. Podává mi tmavě hnědou koženou minisukni, kožené tílko, které se vepředu zapíná na zip, a k tomu vysoké boty po stehna. Beru je do šatny a zkouším je. Dívám se do zrcadla a je pro mě těžké uvěřit, že ta dívka jsem já.
Vystupuji, abych ukázal Kyru, mámu a Leu ha všichni zalapali po dechu. Kyra je první, kdo prolomí ticho, "Dívka, ty jsi v tomhle oblečení žhavá!" Leah říká: "Žádný kluk od tebe nikdy nebude moci odejít!" Dívám se do zrcadla a mám pocit, že mě zase někdo sleduje. Zvedám nervy a říkám: "Obávám se, že budu mít potíže, když si to obléknu do školy. Je to dost odhalující." Moje máma říká: "Pokud se dostaneš do problémů, zavolej mi. Přijdu do školy a upozorním na 20 dalších dívek, které by se také měly dostat do problémů." Směju se a souhlasím s tím a vracím se do šatny, abych se převlékl zpět do svých běžných šatů.
Adam POV
Jsem v obchoďáku se svou betou, Brianem a pár kluky ze školy. Jdeme, když cítím nutkání podívat se do výlohy s šaty. Tiché zavrčení mi duní v hrudi, když vidím Avery v jedněch z nejodhalujících společenských šatů, jaké kdy byly vyrobeny. Okamžitě se zastavím a rozhlédnu se. Co sakra? Řekla mi, že nebude mít oslavu k narozeninám! Musím zjistit, co přesně dělá k narozeninám a musím tam být, i když mě tam nechce. Max se zblázní je v mé hlavě, když ji vidím v těch šatech. Neexistuje způsob, jak mě v noci na její narozeniny nechá samotného s vědomím, že to má někde na sobě a on tam není, aby si to užil.
Brian se zastaví a říká: "K čertu, Adame. AHOJ! To je Avery ze školy?" Jo," odpovídám, "Má narozeniny někdy příští týden." Snažím se to bagatelizovat, protože nikdo kromě mě a Max neví, že je to moje kámoška. Chci to tak zatím zachovat. Když se jde převléknout z šatů, začnu znovu chodit. Brian začne vtipkovat, "Sakra, kdyby tak mohli vypadat poražení, možná budu muset zkusit pár... začít s ní, abych se na ni mohl dívat tak klidně, jako bych se na ni mohl dívat." "Ne " . t jestli se dostaneme do toho obchodu, když si to bude zkoušet. POHYB ZADEM!" Snaží se mě přimět k rychlejší chůzi, ale já se snažím svým přátelům připadat, jako bych se o mě nestaral.
Brian pořád kňučí, že chce jít do obchodu s videohrami, a já mu říkám, aby šel dopředu. Může to dohnat, až bude hotový. Dostanu se do koženého obchodu a ten pohled mi okamžitě udělá stan v mých kalhotách ! Kouření horkého těla. na to, že slintám po svém kamarádovi a nechovám se k tomu rafinovaně
Řeknu mu, aby si otřel slinu z brady, a on odpoví: „Udělám to, až to uděláš“. Plácám ho zezadu do hlavy a jdeme pryč. Potřebuji se dostat domů. Bolí mě hlava z toho vytí v hlavě.
Netuším, jak to budu řešit. Drahá bohyně, pomoz mi. V tuto chvíli je mi jedno, jestli mi bude podřízená. Prostě ji chci. Všechny z ní. Jen nevím, jak odčinit roky, kdy jsem dovoloval, aby šikana pokračovala a na chvíli se dokonce účastnila. Opravdu musím vymyslet něco, díky čemu na to všechno zapomene. Jsem tak v prdeli.