Kapitola 84
Když jsme se převlékli, vzali jsme s Danielem dva naše ochranky a odešli nakoupit. Řekl: "Takže, kde bys chtěla nakupovat, má Luno?" Řekl jsem: "Nikdy jsem nenakupoval na Union Station. Proč tam nejdeme?" Usmál se a řekl: "To by se mi líbilo. Chci to, co tě udělá šťastným." Když jedeme v zadní části Hummera, sklouznu se k němu a položím hlavu na jeho rameno. Řekl jsem: "Jsi tak pohodlný." Zasmál se a řekl: "Pohodlí? To neslyším každý den." Řekl jsem: "Vždy se můžu úplně uvolnit ve tvém náručí. Miluji to." Povzdechl si a řekl: "V tom případě se i ty cítíš pohodlně. Vždy se úplně uvolním, když tě držím." Řekl jsem: "To je ten zatracený partnerský svazek."
Řekl: "Dobře. Opravdu chci slyšet příběh za tím výrokem. Ty a tvoji rodiče to říkáte pořád. Stejně tak Kyra." Zasmál jsem se a řekl: "Dobře. Řeknu vám o tom při večeři v obchoďáku." Zvedl obočí a řekl: "Opravdu mě necháš čekat?" Řekl jsem: "Nemám čas ti to teď říkat. Jsme tady." Zafuněl, když se moje dveře otevřely, a pomohli mi vystoupit z Hummeru. Obešel jsem Daniela a on mě držel za ruku.
Řekl: "Dobře, kam chceš jít jako první." Řekl jsem: "Obchod se spodním prádlem." pak jsem ho donutil se sehnout a zašeptal jsem mu do ucha: "Protože mi je pořád rveš." Uchechtl se : "Určitě ti dochází." Přikývl jsem a šli jsme do obchodu, zatímco ochranka hlídala venku. Začala jsem držet různé sady podprsenek a kalhotek a on neustále přikyvoval a usmíval se. Než jsem skončil, měl jsem několik sad. Pak začal popadat duplikáty každé sady. Řekl jsem: "Co to děláš?" Řekl: "První sada bude ošizena. Od nynějška byste to měli automaticky předpokládat." Když jsem stál ve frontě u pokladny, zasmál jsem se a zavrtěl hlavou.