Kapitola 57
Zeke nepřestal běžet, dokud nebyl v domě. Lapal po dechu a mnohokrát ztratil rovnováhu, ale stále se držel Alexandry. Derek a Myles se museli přesunout, aby s ním udrželi krok, protože byl mnohem rychlejší než oni, i ve své lidské podobě, ale neměl tušení, jak to dokázal, když ho stále pálilo stříbro. Věděl, že část z toho byla Alexandrina bolest skrze toto prokleté pouto, která se přidávala k bolesti, která ho už tak ochromovala, než se přinutil k přesunu a odešel do lesa.
Alexandra v jeho náručí vypadala bez života. Srdce se mu sevřelo v hrudi, když se podíval na její bledou tvář a na řezné rány a modřiny všude po ní, ale soustředil se na tlukot jejího srdce, aby se uklidnil. Byla naživu. Trpěla bolestí, ale byla naživu.
Drake a Myles se pohnuli dozadu a Myles se mu chtěl Alexandru vzít, ale on varovně zavrčel. Shadow ji chtěl mít blízko. A on také. Sakra.