Kapitola 457

Vytřeštily se mi oči. „Ale tohle já nechci!“

„Měla bys,“ říká táta a já prudce zakloním hlavu. Vidím, jak si mě prohlíží se zdviženým obočím. „Nevychoval jsem své děti k tomu, aby jen tak rozdávaly miliony dolarů, aniž by přesně věděly, kam šly, Ariel.“

„To jde Lucovi, tati,“ říkám, přimhouřím na něj oči a natáhnu dlaň ke svému kamarádovi. Komu věřím.“