Kapitola 16 Víno

Debbie se posadila ke stolu v rohu kajuty a spatřila temnou, sametovou oblohu posetou diamanty. Za doprovodu zvuků vln narážejících na hladinu vody, když večeřela vynikající občerstvení, se jí zvedla nálada. Poryv studeného mořského vánku zavál a políbil ji na kůži. I když se jí ten pocit líbil, Debbie vstala a přistoupila k zavření okna. Všichni spěšně odešli z obchodu s oblečením, aniž by si všimli, že tam zůstal její obal. Naštěstí v chatkách bylo topení. Jinak musela myslet na přežití případných omrzlin.

Debbie jen v doprovodu svého stínu čekala a čekala a oddávala se lahodnému jídlu. Ani jednou jí nevadilo, že večírek nezačal. Vypořádat se s nudou bylo jednoduché.

Debbie si libovala v pojídání svačin a cítila, jak se jí sevřelo hrdlo. Šla si pro pití a zaslechla rozhovor o rodině Lu. Zřejmě se těšili na příjezd váženého hosta, bez jehož přítomnosti by párty nikdy nezačala ani loď nevyplula.