Kapitola 6 Kdo si myslíš, že jsi

Jaredovy oči se rozšířily jako talíře. Jared chtěl přidat další olej do ohně a opřel se o Dixona, který stál za ním. Předstíral vyděšený hlas a položil si ruku na ústa: "Ach můj... doktore ... Je Tomboy... Zbláznila se?"

Kdo by si pomyslel, že být všestranným a brilantním studentem má své nevýhody? Dixon si to stále nedokázal srovnat. Jared často rád dováděl s Dixonem a říkal mu 'doktore'. I když tentokrát Dixonovo znepokojení padlo na Jaredovo prohlášení, protože Dixon také souhlasil s tím, že Debbie se dnes chovala docela divně.

Na druhou stranu Kasie byla naprosto v klidu a inkasovala v nastalé situaci. Kasie kopla Jareda na nohu, podívala se na něj a vyhubovala: "Hej, Debbie je pořád holka. Holky mají být rozmazlené a je normální, že se chováme rozmazleně, tak si na to zvykej." Kasie přesunula svůj pohled na všechny v místnosti a pokračovala: "Kromě toho, Tomboy používá k cestování autem za milion dolarů. Řekl bych, že večeřet v pátém patře Alioth Building je pro ni něco normálního, tak proč máš tak překvapené výrazy?"

Teprve potom si Jared uvědomil, že Kasie uvedla přesvědčivou poznámku. Jared vstal z místa a narovnal si šaty a pak začal: "Jasně, ona si to místo může dovolit, ale víš, páté patro Alioth Building vyžaduje rezervaci. Nemůžeme tam jen tak vtrhnout! Kromě toho už je také čas oběda! I kdybychom mohli vstoupit, jsem si jistý, že pro nás nebudou žádné volné stoly."

Jared nikdy neměl v úmyslu snižovat Debbie, pouze odhalil pravdu.

Pokaždé, když Jaredův otec potřeboval pobavit a přivítat význačné klienty v pátém patře budovy Alioth, zajistil si rezervaci alespoň týden, někdy i tři měsíce před příjezdem klienta.

Zatímco ostatní se oddávali klábosení, Debbie vypadala zaujatě. Ještě předtím, než potkala Carlose, jí titul paní Hilton nikdy nic neříkal. Až do teď. Ve chvíli, kdy Debbie viděla Carlose s jinou ženou na veřejnosti, ji to zneklidnilo. Navíc se zdálo, že za tu ženu také bohatě utrácí peníze.

Debbie si všimla, že sada rtěnek, kterou Carlos ženě koupil, měla hodnotu sto třiceti tisíc. Ostatní komodity v taškách, které Emmett nosil, stály pravděpodobně desítky nebo stovky tisíc.

Carlos nebyl k Debbie ani jednou malicherný ani šetřivý, ale vždy jí dával tučnou částku za její měsíční příspěvek, i když trvala na tom, že si vezme jen část, protože byla ještě studentka a nemusela s sebou nosit tak obrovské množství peněz. Zbytek peněz za ni pak Filip složil. Debbie se poté už na nic jiného neptala.

Debbie nikdy nenapadlo, že by se oddávala nákupu tak drahých komodit, jako je sada rtěnek. Carlos však koupil sadu rtěnek pro ženu s ním, jakmile žena řekla, že ji chce. Když to vezmeme v úvahu, proč by měla být ona, jeho žena, šetřivá ve všech úhlech svého života, jen aby ušetřila penny?

Na druhou stranu, protože rozvod se chystal rozdělit ty dva, proč si neužila život paní Hiltonové, když ještě mohla?

Když se Deb bie podívala na svou skupinu přátel, kteří byli stále pohlceni chozením do pátého patra Alioth Building, myslela si, že si všichni zaslouží delikátní jídlo.

"Trocha oběda pro všechny by neuškodila," zasmála se Debbie pro sebe. 'Je rozhodnuto. Všichni dostáváme oběd.“

Debbie vytáhla z kapsy telefon, vytočila Philipovo číslo a přitiskla si telefon k uchu, aby mohla mluvit.

O minutu později hovor mezi Debbie a Philipem skončil. Když si dala telefon zpět do kapsy, obrátila se ke svým přátelům a úmyslně si odkašlala, čímž se podařilo upoutat pozornost všech. Všechny oči teď byly na ní a všichni se na ni zvědavě dívali.

"No, proč tam všichni jen tak stojíte?" zeptala se Debbie, když se otočila na patě a už šla k východu. "Musíme jít."

Všichni se na sebe podívali a pak na Debbie. Jeden promluvil v reakci. Byla to Kristina. Kristina se opatrně zeptala: "Kam přesně jedeme?"

Debbie otočila hlavu ke Kristině a davu a odpověděla na její otázku s úsměvem na svém profilu.

"Do pátého patra Alioth Building, samozřejmě . Nechtěl byste si tam dát vynikající oběd?"

V pátém patře budovy Alioth.

Debbie trpělivě čekala na potvrzení jejich soukromého stánku.

Když se dveře výtahu otevřely, Debbie upřela pozornost na muže, který vystoupil z výtahu. Zmíněného muže bylo těžké přehlédnout, protože muž měl auru prosakující zastrašováním a arogancí. Přítomnost muže byla naprosto suverénní.

"Sakra... To je zase on..." Debbie si položila ruku na hruď, hořce. Před jejím návrhem na rozvod jí trvalo nejednou během modrého měsíce, než se mohla setkat s takovým mužem moci. I když od té doby, co Debbie požádala Philipa, aby Carlosovi předal rozvodové papíry, jako by vesmír usnadnil setkání. Bylo to možná už jejich třetí setkání.

Debbie si myslela, že je to možná jeho snaha zachránit jejich manželství.

"Kdo sem ty lidi pustil?!" Carlosův hlas zaburácel hněvem. "Vyhoď je!"

S tak silným hlasem se Debbie vytrhla z cesty svých myšlenek a její pozornost upřela na situaci, která se začala odvíjet.

Floor manager byl bledý jako list papíru. Zhluboka se nadechl a odpověděl: "Carlosi, to jsou Philipovi hosté."

Když jsem slyšel Filipa

Když Carlos vyslovil jméno, vyslal chladný pohled na vysokoškoláky. "Emmette, mohou zůstat všichni kromě ní."

Emmett přesně věděl, koho měl Carlos na mysli.

Někdo se zoufale snažil udržet její smích na uzdě a nebyl to nikdo jiný než Olga. Pobavilo ji, když slyšela o Carlosově lhostejném rozkazu. "Musí mě tak milovat, že by to pro mě udělal," pomyslela si, když se zasněně podívala na Carlose. "Je nejlepší."

"Proč Carlos zachází s Debbie tímto způsobem?" Emmett se nad sebou zamyslel. "Proč jí tak pohrdá?"

Tyto druhy myšlenek Emmetta dál stravovaly, nyní se zastavily.

Když uplynula minuta, Carlos si všiml, že Emmett stále nesplnil svůj úkol. Tehdy to bylo, jako by slovo „trpělivost“ v Carlosovi nikdy neexistovalo. Emmettovým směrem byl vržen ponurý pohled. Nepatřila nikomu jinému než Carlosovi. "Takže ty nezvládneš ani tak malý úkol?"

"N-Ne, Carlosi. Tak to vůbec není." Emmett byl zmatený. "S-ona je..."

Debbie si byla vědoma toho, co se Emmett chystal vyslovit z jeho rtů, a mrkla na něj a upřímně doufala, že neprozradí její identitu.

Přesto byla Debbie přistižena při akci, když Carlos viděl záblesk jejích gest a v jeho očích to vypadalo, jako by dělala ovčí oči směrem k Emmettovi. "Hm, takže je taky zapletená s Emmettem," ušklíbl se Carlos v duchu. Přesunul pohled na Emmetta, jeho tón byl ponurý a plný varování. "Emmette, vzhled může klamat. Někteří lidé mohou navenek zobrazovat anděla, ale uvnitř v nich sídlí démon pokrytý špínou. Kdybych byl takovým člověkem, příliš bych se styděl, abych se i nadechl a ochotně skočil z této budovy."

Tyto poznámky Emmett ga vůbec nepomohly v jasnosti, protože ho dál srážel zmatek.

"Proč má Carlos takovou zášť k mladé dívce?" Emmett se stále ptal sám sebe: "A proč by o ní měl veřejně takové nepřátelské poznámky?" Pokud Emmett věděl, Carlos dal jasně najevo, že ho nikdy nebavilo budovat spojení se ženami.

Někdo věděl, na koho byla namířena ta posměšná poznámka, kterou Carlos pronesl. Nebyl to nikdo jiný než Debbie a to jen dále přiživovalo její vztek.

Nikdo z lidí, kteří se ji pokusili překročit, neměl z jejich činů prospěch. Neexistoval absolutně žádný způsob, jak by je Debbie nechala vyhrát. Krev se jí nahrnula do hlavy. Odplivla si posměšným způsobem: "Ach, vyrůst, Carlosi! Proč se musíš chovat jako dítě? Ten polibek byla pouhá nehoda." Debbie udělala kroky blíž a pokračovala: "Už jsi mě jednou vyhodila a tady jsi a chystáš se to udělat znovu. Proč se chováš, jako by ti patřilo tohle místo, co? Kdo si vlastně myslíš, že jsi?"

Na Debbiných slovech byla pravda. Ačkoli Debbie políbila Carlose, byla to stále její ztráta, protože to byl její první polibek. Jo, Carlos byl její manžel. co s tím? Nic z toho Debbie vůbec netrápilo. To, že ztratila něco tak cenného jako první polibek, ji rozzuřilo. Ženy si na těchto detailech daly koneckonců záležet.

Kristina a Jared zatahali Debbie za rukávy a zabránili Debbie mluvit dál. "Páni, zpomal, Tomboyi. Carlos je mocný muž. Neměli bychom si s ním zahrávat," zašeptal Jared do ucha Debbie v naději, že do ní vrazí trochu rozumu.

Přesto to, co Carlos udělal, bylo neodpustitelné. Navzdory tomu, že je to mocný muž, nikdo, absolutně nikdo neměl tu svobodu člověka takto degradovat. Neexistoval žádný způsob, jak by Debbie brala slovní napadání potichu. "Protože říkáš, že jsem špinavá žena, pak by tě ten polibek určitě pošpinil." Debbie pohlédla na Carlose tónem plným úmyslu vysmívat se mu. "Takže, pokud bych měl zemřít, jste ochoten zemřít se mnou, pane Všemohoucí?"

Technicky vzato byli stále manželé. Kdyby byli jen normální pár, znělo by to docela romanticky.

Celé místo utichlo po Debbiných posměšných poznámkách na adresu Carlose.

Dav začal mezi sebou mluvit. "Kdo by se vůbec odvážil zkusit Carlose políbit?! Spíše, kdo by ho se zdravým rozumem dokonce požádal, aby šel zemřít přímo před jeho obličejem?!"

Jak se scéna dál odvíjela, správce podlaží chtěl vzít věci do svých rukou, protože se obával, že by ho Debbie mohla přimět ke ztrátě práce. Ale když správce podlahy viděl, že se Emmett nehýbe, zahodil tento nápad.

Emmett znal Carlose koneckonců lépe než jeho.

Polibek. Když toto čtyřpísmenné slovo opustilo Debbieiny rty, Olga zaťala čelist a naštvaně na Debbie zírala. Kdyby jen Olga mohla, svlékla by Debbie z oblečení a nechala ji nakrmit žraloky. Nebýt dědečka Olgy, nemohla by stát vedle Carlose.

"Ani já jsem ho nepolíbil!" Olga si v duchu pomyslela a frustrovaně při tom křičela. „Pouhá žádost o spojení zbraní s Carlosem by vyčerpala tolik mé odvahy, a přesto tato dívka! Ta dívka ho políbila!“

Nakonec Emmett neudržel své emoce a zakryl si obličej oběma rukama, zcela oněměl. Mohla by být Debbie ignorantnější? Shining International Plaza skutečně patřila Carlosovi, a přestože rozvod stále neprošel, Carlos a Debbie byli stále považováni za manželský pár. Z právního hlediska, ať už Carlos vlastnil cokoliv, Debbie to vlastnila také.

Kasie sledovala Carlose s nejširším úsměvem na tváři od chvíle, kdy její oči padly na Carlose. Vytrhnout ji z jejích neslušných myšlenek byla poslední Debbieina poznámka. Kasie si odkašlala a pak také poněkud váhavě zvedla svůj bod. "Hej Tomboyi, Shining International Plaza ve skutečnosti vlastní Carlos, víš?"

Když Kasie pronesla své prohlášení podruhé, Debbie spadla čelist, jako hrom. Po tom, co se zdálo být navždy, se Debbie shromáždila a našla svá slova úplně zděšená. "C-Mohl bys mi to znovu spustit?"