Kapitola 15

Adam POV

Probouzím se, když mi Max v hlavě vyje: "Probuď se! Je čas jít se setkat, kamaráde!" Usměju se a říkám: "Dnes je ten den. Proč mám špatný pocit?" Max říká: "Možná proto, že je pro nás příliš dobrá? Možná proto, že tvůj táta je blázen? Může to být spousta věcí. Vstaňme a zkusme to. Přinejmenším se můžeme těšit, až ji uvidíme zblízka a osobně v tom koženém oblečení."

Vstávám z postele a už teď usilovně přemýšlím o oblečení. Dobrý zármutek, Maxi, nemohl ses dočkat, až mi ten obrázek vložíš do hlavy?" Max protočí oči, "Promiň vole. Když si teď čistím zuby a oblékám se, nutím se myslet na nudné věci. Jdu dolů s úmyslem vzít si k snídani jablko, ale táta sedí v kuchyni a popíjí kávu, tak se snažím otočit a utíkat ke dveřím, když táta zařve: „STOP! Nemysli si, že odsud odcházíš, aniž bys promluvil o včerejší noci.“